Skutečně exaktní návod, který by změřil efektivnost inovací v praxi neexistuje a neexistuje ani v odborné literatuře, kde bychom ho rovněž hledali marně. Je to dáno zejména tím, že jakákoli inovace je zcela specifická a také jedinečná. Inovací je způsoben nejen samotný nárůst výnosů, nýbrž jsou jím vyvolány i náklady. Proto je vhodné měřit jednotlivou efektivnost veškerých inovací za pomoc jednotlivých finančních ukazatelů. Ovšem, jak tomu tak bývá, zhodnocení efektivnosti za pomoci finančních ukazatelů s sebou nese i značná rizika. Finančními výkazy totiž vždy nejdou detailně zachyceny veškeré nepřímé následky, které budou dané podnikatelské rozhodnutí doprovázet. Jsou tedy brány rovněž z rentability a také z čistého zisku, tudíž v tomto případě neexistuje nebezpečí jakékoliv manipulace s výsledky samotného hospodaření. (Žižlavský, 2011)

Každý projekt by měl být vždy posouzen z ekonomického hlediska, a to zejména z toho důvodu, že k realizaci mohou jít pouze ty návrhy, které jsou přínosné a také výhodné. Je tedy nutné zejména vyřešit otázku, jakým nejvhodnějším způsobem bychom mohli objektivně zhodnotit návratnost námi vloženého času do projektu a také úsilí. Během tohoto posuzování smí nastat zejména situace, kdy dojde k nepřijetí daného projektu. Například se může stát, že dojde k převýšení kvalitativních přínosů nad veškeré náklady, které jsou se samotnou realizací spojeny. (Žižlavský 2011)

Mimo tyto uvedené finanční ukazatele rovněž i existuje velké množství jiných ukazatelů, kupříkladu interních procesů:

  • Počet nových nápadů
  • Míra neúspěchu
  • Doba realizace vývoje snového podniku
  • Měřítka spokojenosti samotných zákazníků
  • Procentní podíl anebo počet přesažení doby celého vývoje a také nákladového rozpočtu
  • Měřítka, která vedou k neustálému zlepšování – například počet návrhů pro každého jednotlivého zaměstnance či počet týmů, který daný problém řeší
  • Průměrná doby, kdy dochází k implementaci procesní inovace

Těmito vybranými ukazateli je posuzován zejména nárůst produkční síly jednotlivých společností, který je samozřejmě vyvolán zejména vstoupením jednotlivých inovací na trhu a také nárůstem rentability tržeb a také jejich výší. Nemělo by však v žádném případě docházet k samotnému snižování likvidity anebo také ke zvyšování zadluženosti daného podniku a to v důsledku uskutečnění daného inovačního plánu.

2. Druhá skupina ukazatelů – tato skupina se zaobírá vyhodnocováním odrazu jednotlivého inovačního plánu a to v samotném výsledku hospodaření daného podniku. Nejčastěji se k tomu používají tito ukazatelé rentability:

  • Rentabilita investice/inovace ROI
  • Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)
  • Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE)

Rentabilita inovace je charakterizována zejména tím, že může být rozhodně vyšší, než je v samotném podniku, respektive oboru podnikání vesměs obvyklé a zároveň období její návratnosti nemůže být delší než je období běžné. Do jaké míry ovšem přispívá úspěšné implementování inovace na daný trh ke zlepšení celkového výsledku hospodaření dané společnosti jako celku, je vymezeno zejména ukazateli rentability vlastního kapitálu a také investovaného kapitálu.

3. Třetí skupina ukazatelů touto skupinou se hodnotí zejména finanční efekty jednotlivých inovačních aktivit. Nejčastěji používanými ukazateli této skupiny jsou zejména:

  • Ziskovost
  • Celková výnosnost
  • Obrat provozního kapitálu

Pro úspěšnost dané inovace je zejména zapotřebí být u vstupu na trh v zisku a zároveň musí dojít i k navýšení obratu samotného provozního kapitálu. Primárním úmyslem veškerých inovací je ovšem pokles vázanosti jednotlivých finančních prostředků. Výsledy, které jsou těmito ukazatley získány, jsou nezbytné pro porovnání s referenční hodnotou. Toto porovnání lze provést v průběhu projektu či v jeho samotném závěru. Zaprvé můžeme dosažené výsledky porovnat se současným stavem a to ve stejné době. Lze také určit míru růstu anebo také jeho navýšení u jednotlivých ekonomických veličin (to znamená výši obratu, příspěvek na úhradu tržního podílu a zisku) nebo míru progresu v jistých technických parametrech. Je rovněž i žádoucí jednotlivé ukazatele mezi s sebou porovnávat a to s předem vymezeným cílem. Porovnat je můžeme i prostřednictvím takzvaného Benchmarkingu, kdy je porovnání provedeno s konkurenčním podnikem.

Výkonnost daného podniku lze měřit několika různými metodami. Některé z daných metod jsou jednoduší a jiné naopak o něco složitější a to jak po matematické, tak rovněž i po teoretické stránce. Otázkou ovšem zůstává, zda má skutečně význam výkonnost v podniku vůbec měřit. V různých publikacích se často dočteme zlaté pravidlo, které zní: „Co neměřím – to neřídím“. Tato zásada skutečně zejména u inovací rozhodně platí. Je u nich totiž vyžadována disciplína, soustředěnost a také srozumitelnost. Jak již bylo jednou zmíněno, inovace jsou vesměs popisovány jako nepřetržitý proces. Podniky musí neustále provádět různé transformace u svých procesů a produktů, čímž získávají nové a nové znalosti a také poznatky. Aby se inovace stala úspěšnost, je třeba zavádět i takové systémy, které samotnou výkonnost měří. Nelze zvolit pouze několik oblastí a následně nahodile použít ukazatele a od něj očekávat, že získá důležité informace, které jsou pro řízení inovací nezbytné.

Podle finančních ukazatelů

Hodnocení a také měření jednotlivých inovací se vždy opírá o soubor, který je logicky propojen s finančními ukazateli. Ztvárněním jednotlivé efektivnosti samotných procesů inovací na základě jednotlivých ekonomických indikátorů se zabýval zejména Valenta ve svém známém díle. V tomto díle rovněž došel k závěru, že skutečně dobrý hospodářský výsledek v dané společnosti je nejenom ve výrobních produktech, vztahujících se k inovační činnosti nýbrž i v těch nevýrobních, které jsou uskutečňovány v obslužných či řídících činnostech daného podniku. Silný vliv má ovšem i okolí a to zejména v oblasti tranforamce cen do nakupovaných součástí a také inovačních výrobků.

První skupina ukazatelů – slouží pro zvýšení samotné konkurenceschopnosti a to celé společnosti, kdy dojde k vyhodnocení jeho finančního zdraví. Nejvíce využívanými ukazateli jsou:

  • Produkční síla
  • Rentabilita tržeb
  • Likvidita
  • Zadluženost

Měření inovační výkonnosti podniku

Výkonnost a její měření

Naprosto přesná definice výkonnosti daného podniku v praxi skutečně neexistuje. Je to dáno zejména tím, že výkonnost daného podniku je hodnocena každým jednotlivým subjektem zcela jinak. Jiný pohled na výkonnost bude mít majitel firmy, který bude očekávat zejména návratnost vložených prostředků a jiný ti ostatní. Nejvíce podstatným cílem ovšem je, aby společnost veškeré vložené prostředky, dokázala vhodně využít. Jiný pohled má na výkonnost zákazník, který na ni hledí z pohledu uspokojení svých potřeb a hledí tak na produkt či službu z tohoto hlediska. Na výkonnost podniku hledí i banky a to z hlediska toho, zda je firma schopna dostát svým závazkům a podobně.

Autor: Ing. Vítězslav Kotík, MBA
Předchozí článekUčitelé oslavili svůj den v Amazonu
Další článekDokonalá KONFERENCE: Jak oslnit obchodní partnery?
PR články, Linkbuilding (Zpětné odkazy) je SEO nástroj k zviditelnění vašeho webu. Linkbuilding (budování zpětných odkazů) SEO nástroj, pro publikaci PR článků. Zpětný odkaz PR článek Publikace PR článků PR články - publikujeme pouze na kvalitních webech. SEO nástroj, pro publikaci PR článků.